Historie

Včelařský spolek v Dolních Kounicích

Město Dolní Kounice vzhledem ke svým klimatickým podmínkám je místem, kde se daří pěstovat vinnou révu, meruňky a broskve. Ve středověku zaznamenáváme pokusy chovat včely, a to nejen pro opylování květů ovocných stromů, ale pro získávání medu, tradičního základního sladidla.

Již v roce 1661 existovala v Dolních Kounicích perníkářská dílna, která využívala med jako základní surovinu pro výrobu perníkářských specialit. K uvedenému datu bylo v Brně vydáno cechovní privilegium pro perníkářem a současně pořízen seznam všech perníkářských dílen na Moravě. V brněnském kraji existovalo 15 dílen na výrobu perníku. Včelaři pracovali zpočátku individuálně, s rozvojem kolektivní činnosti na konci 19. století začaly vznikat první spolky. První valná hromada včelařů (16. prosince 1900) v hostinci Jana Gottwalda volila činovníky spolku.

Z kroniky zjišťujeme první složení výboru:

* Vincenc Přikryl starosta spolku,
* Jan Matoušek hospodářský správce,
* František Holý jednatel,
* Matěj Nešpůrek pokladník

Členové výboru:

* František Korber rolník, Trboušany,
* Rajmund Kocholl rolník, Nové Bránice.

Celkem měl spolek 14 ustavujících členů. Včelaři stanovili roční příspěvek 1 Kč a 20 haléřů zápisného. Odebírali časopis Moravská včela, a Český včelař. Tiskoviny kolovaly mezi členy, na konec roku se soustředily v knihovně spolku. Na další valné hromadě (3. února 1901) spolek eviduje 26 nových členů. Revizoři účtů, Matěj Gottwald, rolník z Mělčan a Antonín Badin, rolník z Nových Bránic, podali zprávu o hospodaření, která je součástí kroniky. Následně starosta konstatoval a uvedl do zápisu, že spolek má 39 členů, z toho 15 rolníků, 14 řemeslníků, 7 učitelů, 1 továrního dělníka, 1 železničního zřízence a 1 hospodářského správce. V roce 1902 proběhly nové volby výboru. Starostou spolku byl zvolen obuvník Antonín Cipr z Dolních Kounic a volbu přijal. Spolu s ním  přicházejí i noví členové z okolních vesnic např. Bratčice a Pravlov. Na valné hromadě roku 1904 se vedení rozhodlo zřídit spolkovou knihovnu a zvážilo zúčastnit se zemské včelařské výstavy v Brně. Následující rok statistika uvádí 50 členů a roční příspěvek byl upraven na 3 Kč. Zvý- Poznámky ze soukromého archivu p. Milana Řiháčka, Dolní Kounice. šením příspěvku pomohlo k zakoupení vařáku, přístroje na vaření včelího vosku. Svoji činnost členové pravidelně každý rok upravovali a snažili se o získání spolkové místnosti. Podle záznamu v kronice se podařilo zajistit v Besedním domě č. p. 51 sál. Z valné hromady (26. 12. 1920) vyplývá, že počet včelařů dosáhl počtu 46 osob. Problém se projevil v nízké návštěvnosti na schůzích: 6 členů Dolní Kounice, 6 členů Mělčany,
6 členů Silůvky, 7 členů Prštice, 2 členové Moravské Bránice, 3 členové Bratčice, 1 člen Oslavany. Včelařská výstava konaná v roce 1930 je spojená s výstavou řemeslných prací, králíkářského spolku, zahájen prodej medu v obchodech místních živnostníků Jaromíra Potáče a Jana Bauera. Z výtěžku výstavy výbor rozhodl o zakoupení 100 stromů líp, které včelaři vysázeli v  členských obcích. Následně roku 1931 spolek zakoupil 5 200 kg cukru. Kronika uvádí, že v letech 1932/1933 dosahovala cena1 kg medu ve velkém 15 Kč a v  maloprodeji 16 Kč.  V dalších letech včelaři pořádali přednášky, kurzy výroby medového pečiva a výstavy. V roce 1939 je Alois Klecker po 18 letech starostování a vedení organizace, jmenován čestným členem. V dalším roce se počet přispěvatelů a chovatelů včel zvýšil na 68. Společně obhospodařují 724 včelstev. Poslední zápis ve spolkové kronice (16. 3. 1941) se zmiňuje o uspořádání včelařské besídky. Následně byly všechny spolky nařízením německého vedení za-kázány.

Po odmlce v době okupace včelařský spolek obnovil svoji činnost jako Československý svaz včelařů, Okresní výbor Brno-venkov, Základníorganizace č. 6 Dolní Kounice.

zdroj:

http://is.muni.cz/th/179874/ff_b/spolkova-cinnost-v-dolnich-kounicich-1900-1938.txt